Občas mezi běžnou pracovní komunikací přistane v e-mailové schránce zpráva, která vypadá na první pohled seriózně – profesionální podpis, logo, předmět typu objednávka nebo faktura. Jenže za hezkým obalem se může skrývat past.
Jak to probíhalo
V jeden den mi dorazily hned dva e-maily s podezřelými přílohami. Oba se tvářily jako standardní obchodní korespondence, ale měly společné znaky:
- příloha nebyla skutečné PDF, ale soubor s koncovkou .img,
- odesílací server nesouhlasil s doménou uvedenou v adrese,
- kontaktní údaje v podpisu se lišily od oficiálních,
- text byl sice napsaný spisovně, ale působil genericky.
Analýza
Stačilo zkontrolovat e-mailové hlavičky a bylo jasné, že zprávy nepocházejí z oficiálních zdrojů. V obou případech šlo o phishingovou kampaň, která využívala jména reálně existujících firem, aby získala důvěru příjemce.
Moje reakce
- přílohy jsem samozřejmě neotevíral,
- situaci jsem zdokumentoval,
- a zároveň upozornil příslušné společnosti, jejichž identita byla zneužita.
Co mi to dalo
- potvrzení, že detailní pohled na e-mailové hlavičky se vyplácí,
- připomenutí, že i zdánlivě „profesionální“ zpráva může být podvod,
- pocit, že i jednotlivec může aktivně přispět k ochraně kyberprostoru.
Závěr
Phishing není jen problém velkých korporací nebo státních institucí. Může zasáhnout kohokoliv z nás – a právě proto má smysl zůstat ostražitý, umět rozpoznat varovné signály a nebát se upozornit ostatní.